Mgr. Jan Šipoš, Ph.D. 

 

Zaměření: ekologie hmyzu

 

Oddělení: Zoologie
Telefon: +420 737 777 513, +420 545 133 356
E-mail: jan.sipos@mendelu.cz

 

 Výzkumné směry:

  • studium faktorů ovlivňující predační tlak na herbivorní hmyz
  • vliv fragmentace krajiny z hlediska diverzity hmyzu
  • sledování vlivu lesního managementu (prosvětlování lesa, pařezení) na biodiverzitu a funkční složení hmyzu

 

Vybrané publikace

  • Zeidler M., Šipoš J., Banaš M., Černohorský J., 2022: Homogenization of bryophyte species after alpine grassland restoration. J. Environ. Manage., 319: 115628. DOI: https://doi.org/10.1016/j.jenvman.2022.115628. IF= 8,910.
  • Hýbl M., Šipoš J.,  Krejčová A., Sodomová K., Polák O., Koláčková I., Mráz P., 2022: Preference of Pollinators over Various Forage Mixtures and Microelement Treatments. Agronomy, 12(2): 370. DOI: https://doi.org/10.3390/agronomy12020370. IF= 3,949.
  • Suchomel J., Šipoš J., Ouředníčková J., Skalský M., Heroldová M., 2022. Bark gnawing by rodents in orchards during the growing season - can we detect relation with forest damages? Agronomy, 12 (2): 251. ISSN 2073-4395. URL: https://www.mdpi.com/2073-4395/12/2/251. IF=3,949; Q1.
  • Heroldová M., Šipoš J., Suchomel J., Zejda J., 2021: Influence of crop type on the common vole abundance in Central European agroecosystems. Agriculture, Ecosystems and Environment, 315: 107443. DOI: https://doi.org/10.1016/j.agee.2021.107443. IF=5,567; Q1.
  • Heroldová M., Šipoš J., Suchomel J., Zejda J., 2021: Interactions between common vole and winter rape. Pest Management Science, 77: 599–603. DOI: https://doi.org/10.1002/ps.6050. IF=4,845; Q1.
  • Suchomel J., Heroldová M., Šipoš J., Čepelka L., Dokulilová M., Purchart L., 2021: Bark gnawing of forest trees by voles during the growing season. European Journal of Forest Research, 140: 1431–1440. DOI: https://doi.org/10.1007/s10342-021-01410-y. IF=2,617; Q1.
  • Zeidler M., Šipoš J., Banaš M., Černohorský J., 2021: The successive trend of vegetation confirms the removal of non-indigenous woody species as an insufficient restoration action. Biodiversity and Conservation, 30(3): 699-717. IF=3,549; Q1/Q2
  • Suchomel J., Šipoš J., Košulič O., 2020: Management intensity and forest successional stages as significant determinants of small mammal communities in a lowland floodplain forest. Forests, on-line. https://www.mdpi.com/1999-4907/11/12/1320. IF=2,221; Q1.
  • Kuřavová K., Šipoš J., Kočárek P., 2020: Energy balance of food in a detrito-bryophagous groundhopper (Orthoptera: Tetrigidae). PeerJ, 8, e9603. IF= 2,379; Q2.
  • Kaláb O., Šipoš J., Kočárek P., 2020: Leaving uncut refuges during meadow harvesting increases the functional diversity of Orthoptera. Entomological Science, 23, 95-104. IF= 1,074; Q3.
  • Šigutová H., Šipoš J., Dolný A., 2019: A novel approach involving the use of Odonata as indicators of tropical forest degradation: When family matters. Ecological indicators, 104, 229-236. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2019.05.001. IF= 4.490.
  • Ameixa O. M. C. C., Šipoš J., Burda M., Soares A. M. V. M, Soares A. O., 2019: Factors influencing the introduction and spread of Harmonia axyridis in the Iberian Peninsula. Biological invasions, 21(2), 323-331. https://doi.org/10.1007/s10530-018-1841-x. IF= 2.897.
  • Volf M., Klimeš P., Lamarre G. P. A., Redmond C. M., Seifert C. L., Abe T., Auga J., Anderson-Teixeira K., Basset Y., Beckett S., Butterill P. T., Drozd P., Gonzalez-Akre E., Kaman O., Kamata N., Laird-Hopkins B., Libra M., Manumbor M., Miller S. E., Molem K., Mottl O., Murakami M., Nakaji T., Plowman N. S., Pyszko P., Šigut M., Šipoš J., Tropek R., Weiblen G. D., Novotny V., 2019: Quantitative assessment of plant-arthropod interactions in forest canopies: A plot-based approach. PloS one, 14(10). https://doi.org/10.1371/journal.pone.0222119. IF= 2.776.
  • Kašák J., Mazalová M., Šipoš J., Foit J., Hučín M., Kuras T., 2019: Habitat preferences of Ceruchus chrysomelinus, an endangered relict beetle of the natural Central European montane forests. Insect Conservation and Diversity, 12(3), 206-215. https://doi.org/10.1111/icad.12338. IF= 2.313.
  • Ameixa O. M. C. C., Šipoš J., Burda M., Soares A. M. V. M., Soares A. O., 2018: Factors influencing the introduction and spreadof Harmonia axyridis in the Iberian Peninsula. Biological Invasions. https://doi.org/10.1007/s10530-018-1841-x. IF (2017)= 3,054; Medián o.= 1,367. Q1.
  • Paudel P. K., Šipos J., Brodie J. F., 2018: Threatened species richness along a Himalayan elevational gradient: quantifying the influences of human population density, range size, and geometric constraints. BMC Ecology 18:6. https://doi.org/10.1186/s12898-018-0162-3. IF (2017)= 2,315; Medián oboru= 2,015. Q2.
  • Šigut M., Šigutová H., Šipoš J., Pyszko P., Kotásková N., Drozd P., 2018: Vertical canopy gradient shaping the stratification of leaf‐chewer–parasitoid interactions in a temperate forest. Ecology and Evolution 8: 7297–7311. https://doi.org/10.1002/ece3.4194. IF (2017)=2,340; Medián oboru=2,015. Q2/Q3.
  • Rada S., Spitzer L., Šipoš J., Kuras T., 2017: Habitat preferences of the grasshopper Psophus stridulus, a charismatic species of submontane pastures. Insect Conservation and Diversity. IF 1,84, Q1. 
  • Šipoš J., Suchomel J., Purchart L., Kindlman P., 2017: Main determinants of rodent population fluctuations in managed Central European temperate lowland forests. Mammal Research, 62 (3): 283–295. (IF2016 1,068; Median IF2016 1,038), Q2.
  • M. Volf, P. Pyszko, T. Abe, M. Libra, N. Kotásková, M. Šigut, R. Kumar, O. Kaman, P. T. Butterill, J. Šipoš, H. Abe, H. Fukushima, P. Drozd, N. Kamata, M. Murakami, V. Novotny: Phylogenetic composition of host plant communities drives plant-herbivore food web structure. Journal of Animal Ecology 02/2017; 86(3).
  • Šipoš J., Hodecek J., Kuras T., Dolny A.: Principal determinants of species and functional diversity of carabid beetle assemblages during succession at post-industrial sites. Bulletin of entomological research 01/2017.
  • Šipoš J., Suchomel J., Purchart L., Kindlmann P.: Main determinants of rodent population fluctuations in managed Central European temperate lowland forests. Mammal Research 06/2017; 62(3).
  • Kuřavová K., Šipoš J., Wahab R. A., Kahar R. S., Kočárek P.: Feeding patterns in tropical groundhoppers (Tetrigidae): a case of phylogenetic dietary conservatism in a basal group of Caelifera. Zoological Journal of the Linnean Society 02/2017; 179(2):291-302.

Další publikace naleznete zde.

 

Řešené projekty

  • TAČR SS06020333 - Tlumení populačních hustot hraboše polního (Microtus arvalis) pomocí rostlinných repelentů. 2023-2023. Člen řešitelského týmu.
  • GAČR GA17-09283S – Člověk jako příroda: antropogenní dědictví v ekosystémech temperátních lesů. 2017- 2019. Člen výzkumného týmu.
  • ERC 278065 – Long­term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model. 2012 – 2016. (member of research team) Funded by the European Research Council (ERC). 

 

Zahraniční spolupráce

 

 Členství v redakční radě časopisu

 

Ph.D. studenti 

 

NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

  • Vliv lesního managementu na predační tlak herbivorního hmyzu - BP, DP

Obnova tradičních forem lesního managementu se stále běžněji stává součástí managementových opatření v plánech péče chráněných územích. Jedním z důsledků aplikace tradičních forem managementu je vznik pařezin neboli výmladkového lesa. Pěstování pařezin je založeno na obrážení pařezu pokácených stromů, které se v krátkém horizontu (3, 7 až více let) znovu pokácí. Monitoring prokázal pozitivní vliv zásahů na biodiverzitu bylinného patra a bezobratlých živočichů, včetně podpory některých ohrožených druhů.

Méně se však ví, jakým způsobem tato forma lesního managementu ovlivňuje ekosystémové služby společenstev rostlin a živočichů, které plní dominantní úlohu v ekosystémových funkcích lesa. Jednou z důležitých ekosystémových služeb organizmů je bezesporu predace, která hraje zásadní roli při kontrole herbivorního hmyzu. Pokud cílem obnovy výmladkového lesa není pouze nárůst biodiverzity, ale také udržení ekosystémových funkcí lesa, výzkum predace by měl být také součástí výzkumných aktivit.

Terénní výzkum vlivu pařezení na predační tlak bude probíhat na lokalitě Pavlovské vrchy blízko města Mikulov. Výzkum by spočíval v aplikaci živých (larvy mouchy) nebo umělých návnad (plastelínové housenky) na různé části rostlin. Po uplynutí určitého intervalu by došlo ke kontrole návnad a odečetl by se počet napadení a determinovali případní predátoři.  Pro aplikaci návnad se vyberou plošky, na kterých došlo k aplikaci výmladkového managementu, a ke kontrole budou složit plošky bez zásahu.

  • Distribuce predačního tlaku na živné rostlině zavíječe (Pleuroptya ruralis) - BP, DP

Herbivorní hmyz představuje jednu z nejrozmanitějších skupin organismů, vliv na jejich přežívání mají dominantně dva mechanismy: nutriční hodnota potravy a predační tlak v prostředí. Vliv těchto faktorů se projevuje ve specifické distribuci jedinců v prostoru. Můžeme tedy předpokládat, že výskyt herbivorního hmyzu v prostředí bude výsledkem kompromisu (trade-off) mezi snesitelným predačním tlakem a odpovídající nutriční hodnotou potravy.

Tento ekologický mechanismus bude řešen na modelovém organismu, kterým je zavíječ (Pleuroptya ruralis). Pro zjištění relativního predačního tlaku bude na živnou rostlinu zavíječe (kopřiva) fixována návnada simulující potravní nabídku pro predátory. Návnada bude aplikována do různých výšek rostliny a exponována po dobu 30 minut. Po uplynutí stanovené doby budou návnady zkontrolovány a  zaznamenána predace. Prostorová a časová distribuce predace bude studována na dvou hierarchických úrovních: biotop a rostlina. Srovnávanými biotopy budou interiér a okraj lesa. V rámci rostliny se bude měřit její výška, počet a plocha listů. Za účelem měření míry parazitace, mohou být sbírány dospělé zámotky zavíječe a z dochovaných jedinců zjistit promořeni parazitoidy.

  •  Funkční a taxonomická diverzita hmyzu v různých typech krajinných prvků - BP, DP

Studium biodiverzity stále zaujímá zásadní postavení při studiu vlastností společenstev. Nejnovější experimentální studie však dokazují, že zastoupení ekologických vlastností jednotlivých druhů spíše než diverzita organismů má zásadní vliv na ekosystémy a společenstva. Dnešní zemědělská krajina postrádají v adekvátním meřítku funkční skupiny organizmů (např. opylovači, predátoři, dekompozitoři). To vede k narušení potravních sítí mezi organismy a k následným nepříznivým vlivům na bilanci nutrietů a vody v půdě, gradaci škůdců, síření invazních druhů. Řešením pro obnovu biodiverzity a s ní spojených ekosystémových služeb v krajině je navrhnout krajinné prvky, které by podporovaly co největší spektrum funkčních skupin organismů. Toho lze docílit studiem diverzity ekologických vlastností druhů (funkční diverzita) v různých krajinných prvcích (aleje, meze, remízky, mokřady, biopásy atd.).

Podstatou realizace práce bude terénní experiment na vybraných lokalitách, které budou charakterizovat různé krajinné prvky. Na každé lokalitě budou k experimentům využity minimálně 4 plochy, s tím že na každé ploše budou rozmístěny pasti na odchyt různých taxonů hmyzu. Po dobu trvání projektu bude v průběhu vegetačního období (duben-říjen) probíhat sběr dat o diverzitě skupin důležitých pro ekosystémové funkce. Metodika odchytu hmyzu bude záviset na ekologické skupině: a) opylovači (motýli, čmeláci) budou odchyceni pomocí žlutých misek; b) dekompozitoři (saproxyličtí, vrubounovití brouci a střevlíci) budou odchyceni pomocí zemních a oknových pastí a c) predátoři (střevlíci, mravenci a pavouci) budou odchyceni pomocí zemních pastí. Zemní pasti a žluté misky budou na každé ploše rozmístěny v jedné linii po 3 pastech. Na každé výzkumné ploše bude také umístěna nejméně jedna oknová past.

Navigace