Mendelova univerzita v Brně 

• studium faktorů ovlivňující predační tlak na herbivorní hmyz
• vliv fragmentace krajiny z hlediska diverzity hmyzu
• sledování vlivu lesního managementu (prosvětlování lesa, pařezení) na biodiverzitu a funkční složení hmyzu

Vybrané publikace

• Tkadlec, Emil - Aulicky, Radek - Bednář, Marek - Frankova, Marcela - Jánová, Eva - Stejskal, Vaclav - Šipoš, Jan - Suchomel, Josef; 2026.
  Field size as a determinant of common vole population density. Pest Management Science. 82(3), 2740–2745. ISSN 1526-498X. https://doi.org/10.1002/ps.70410
• Šipoš, Jan; Košulič, Ondřej; Chudomelová, Markéta; Dorňák, Ondřej; Hédl, Radim; 2025. Ecological mechanisms of canopy thinning: Insights into biodiversity recovery in neglected coppice. Biological Conservation. 303(March), ISSN 0006-3207. https://doi.org/10.1016/j.biocon.2025.111003.
• Holuša, Jaroslav; Henzlová, Ivana; Dvořáková, Barbora; Resnerová, Karolina; Šipoš, Jan; Holuša, Otakar; Bláha, Jaromír; Berčák, Roman; Procházka, Jiří; Trombik, Jiří; Fiala, Tomáš; 2025. Abundance of Taphrorychus bicolor in beech forests: Influence of forest size and optimal conditions. Forest ecology and management. 575(1 January), ISSN 0378-1127. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2024.122362.
• Zeidler, Miroslav; Šipoš, Jan; Banaš, Marek; Václavík, Tomáš; 2025. Response of Subalpine Plant Vegetation to Snow Cover Duration Quantified by In Situ Repeat Photography. Journal of Vegetation Science. 36(1), ISSN 1100-9233. https://doi.org/10.1111/jvs.70016.
• Holuša, Jaroslav; Resnerová, Karolina; Dvřáková, Barbora; Hradecký, Jaromír; Šipoš, Jan; Fiala, Tomáš; 2025. The relationship between Nemozoma elongatum (Coleoptera: Trogossitidae) and its primary bark-beetle prey-species. Annals of Forest Science. 82(13 March), ISSN 1286-4560. https://doi.org/10.1186/s13595-025-01280-z.
• Šipoš, Jan; Košulič, Ondřej; Chudomelová, M; Dorňák, O; Hédl, R.; 2024. The effect of small-scale canopy thinning on the diversity of plants and arthropods in lowland forest. Do we really understand the ecological processes shaping species communities?. In: Zoologické dny 2024: Sborník abstraktů z konference . 1. vyd. Brno: Ústav biologie  AV ČR, 215-216. ISBN 978-80-87189-43-6.
• Balázs, Attila; Bezděk, Jan; Šipoš, Jan; 2024. Beetle assemblage distribution along edge–forest gradient in a managed oak forest. Agricultural and Forest Entomology. 26(4), 496-507. ISSN 1461-9555. https://doi.org/10.1111/afe.12640

• Kopr D., Šipoš J., Schlaghamerský J., 2023: Importance of stochastic assembly processes influencing beetle communities increases after logging. Forest ecology and management, 545 (October), 121296. ISSN0378-1127. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2023.121296. IF= 3,7; Medián oboru= 1,8; Q1.

Další publikace naleznete zde.

Řešené projekty

Management populací hraboše polního v zemědělských plodinách (NAZV ZEMĚ II. QL25020011)

Doba řešení projektu: 2025-2027

Tlumení populačních hustot hraboše polního (Microtus arvalis) pomocí rostlinných repelentů (TAČR SS06020333)

Doba řešení projektu: 2023-2025

Člověk jako příroda: antropogenní dědictví v ekosystémech temperátních lesů (GAČR GA17-09283S)

Doba řešení projektu: 2017-2019

Long­term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model (ERC 278065)

Doba řešení projektu: 2012-2016

Zahraniční spolupráce

• Kathmandu Institute of Applied Sciences (KIAS) Nepal. http://www.kias.org.np/
• Central Department of Zoology, Institute of Science and Technology of Tribhuvan University, Kathmandu, Nepal. http://www.cdztu.edu.np/
• Centre for Environmental and marine Studies, University of Aveiro, Portugal. http://www.cesam.ua.pt/

Členství v redakční radě časopisu

• Conservation Science http://www.conservscience.org/index.php/consci

Ph.D. studenti 

• Ing. Bc. Ing. Markéta Divišová - Časoprostorové trendy výskytu savců v krajinných prvcích.
• Mgr. Jiří Stehno - Vlivy disturbancí na avifaunu lesů středních poloh České republiky.
• Ing. Dominik Stočes, Ph.D. - Vliv lesního hospodaření na variabilitu morfologických charakteristik epigeonu v akcentu globální změny klimatu.

NABÍZENÁ TÉMATA BAKALÁŘSKÝCH A DIPLOMOVÝCH PRACÍ

• Vliv lesního managementu na predační tlak herbivorního hmyzu - BP, DP

Obnova tradičních forem lesního managementu se stále běžněji stává součástí managementových opatření v plánech péče chráněných územích. Jedním z důsledků aplikace tradičních forem managementu je vznik pařezin neboli výmladkového lesa. Pěstování pařezin je založeno na obrážení pařezu pokácených stromů, které se v krátkém horizontu (3, 7 až více let) znovu pokácí. Monitoring prokázal pozitivní vliv zásahů na biodiverzitu bylinného patra a bezobratlých živočichů, včetně podpory některých ohrožených druhů.

Méně se však ví, jakým způsobem tato forma lesního managementu ovlivňuje ekosystémové služby společenstev rostlin a živočichů, které plní dominantní úlohu v ekosystémových funkcích lesa. Jednou z důležitých ekosystémových služeb organizmů je bezesporu predace, která hraje zásadní roli při kontrole herbivorního hmyzu. Pokud cílem obnovy výmladkového lesa není pouze nárůst biodiverzity, ale také udržení ekosystémových funkcí lesa, výzkum predace by měl být také součástí výzkumných aktivit.

Terénní výzkum vlivu pařezení na predační tlak bude probíhat na lokalitě Pavlovské vrchy blízko města Mikulov. Výzkum by spočíval v aplikaci živých (larvy mouchy) nebo umělých návnad (plastelínové housenky) na různé části rostlin. Po uplynutí určitého intervalu by došlo ke kontrole návnad a odečetl by se počet napadení a determinovali případní predátoři.  Pro aplikaci návnad se vyberou plošky, na kterých došlo k aplikaci výmladkového managementu, a ke kontrole budou složit plošky bez zásahu.

• Distribuce predačního tlaku na živné rostlině zavíječe (Pleuroptya ruralis) - BP, DP

Herbivorní hmyz představuje jednu z nejrozmanitějších skupin organismů, vliv na jejich přežívání mají dominantně dva mechanismy: nutriční hodnota potravy a predační tlak v prostředí. Vliv těchto faktorů se projevuje ve specifické distribuci jedinců v prostoru. Můžeme tedy předpokládat, že výskyt herbivorního hmyzu v prostředí bude výsledkem kompromisu (trade-off) mezi snesitelným predačním tlakem a odpovídající nutriční hodnotou potravy.

Tento ekologický mechanismus bude řešen na modelovém organismu, kterým je zavíječ (Pleuroptya ruralis). Pro zjištění relativního predačního tlaku bude na živnou rostlinu zavíječe (kopřiva) fixována návnada simulující potravní nabídku pro predátory. Návnada bude aplikována do různých výšek rostliny a exponována po dobu 30 minut. Po uplynutí stanovené doby budou návnady zkontrolovány a  zaznamenána predace. Prostorová a časová distribuce predace bude studována na dvou hierarchických úrovních: biotop a rostlina. Srovnávanými biotopy budou interiér a okraj lesa. V rámci rostliny se bude měřit její výška, počet a plocha listů. Za účelem měření míry parazitace, mohou být sbírány dospělé zámotky zavíječe a z dochovaných jedinců zjistit promořeni parazitoidy.

•  Funkční a taxonomická diverzita hmyzu v různých typech krajinných prvků - BP, DP

Studium biodiverzity stále zaujímá zásadní postavení při studiu vlastností společenstev. Nejnovější experimentální studie však dokazují, že zastoupení ekologických vlastností jednotlivých druhů spíše než diverzita organismů má zásadní vliv na ekosystémy a společenstva. Dnešní zemědělská krajina postrádají v adekvátním meřítku funkční skupiny organizmů (např. opylovači, predátoři, dekompozitoři). To vede k narušení potravních sítí mezi organismy a k následným nepříznivým vlivům na bilanci nutrietů a vody v půdě, gradaci škůdců, síření invazních druhů. Řešením pro obnovu biodiverzity a s ní spojených ekosystémových služeb v krajině je navrhnout krajinné prvky, které by podporovaly co největší spektrum funkčních skupin organismů. Toho lze docílit studiem diverzity ekologických vlastností druhů (funkční diverzita) v různých krajinných prvcích (aleje, meze, remízky, mokřady, biopásy atd.).

Podstatou realizace práce bude terénní experiment na vybraných lokalitách, které budou charakterizovat různé krajinné prvky. Na každé lokalitě budou k experimentům využity minimálně 4 plochy, s tím že na každé ploše budou rozmístěny pasti na odchyt různých taxonů hmyzu. Po dobu trvání projektu bude v průběhu vegetačního období (duben-říjen) probíhat sběr dat o diverzitě skupin důležitých pro ekosystémové funkce. Metodika odchytu hmyzu bude záviset na ekologické skupině: a) opylovači (motýli, čmeláci) budou odchyceni pomocí žlutých misek; b) dekompozitoři (saproxyličtí, vrubounovití brouci a střevlíci) budou odchyceni pomocí zemních a oknových pastí a c) predátoři (střevlíci, mravenci a pavouci) budou odchyceni pomocí zemních pastí. Zemní pasti a žluté misky budou na každé ploše rozmístěny v jedné linii po 3 pastech. Na každé výzkumné ploše bude také umístěna nejméně jedna oknová past.