Představení Oddělení zoologie

prof. Josef Suchomel

Oddělení zoologie, při současném ústavu Zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství, slaví již 105 let své existence, stejně jako mateřská Agronomická fakulta i samotná univerzita. Zoologie jako věda zabývající se výzkumem živočichů je s fakultou i univerzitou neodmyslitelně spjata již od jejich počátků, neboť poskytuje základní penzum znalostí pro všechny studijní programy, kterých se problematika živočichů jakkoli dotýká, ať je to např. zootechnika, zemědělské inženýrství, molekulární biologie a biotechnologie, rostlinolékařství, aplikovaná a krajinná ekologie či lesnictví. V současné době, kdy je více než kdy dříve na pořadu dne řešení interakcí mezi volně žijícími živočichy a zemědělci, popř. dalšími uživateli krajiny, v souvislosti s konceptem trvalé udržitelnosti přírodních zdrojů a mimoprodukčních funkcí ekosystémů a krajiny, lze očekávat, že zoologie nebude ztrácet na významu, ale zůstane i nadále nezbytnou součástí zemědělského výzkumu a vzdělávání.  

 

Zoologický ústav byl na půdě tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně zřízen již 17. října  1919. Prvním vedoucím ústavu (přednostou) se stal prof. Emil Bayer, který byl současně jmenován i profesorem všeobecné a zemědělské zoologie. Od té doby se Zoologický ústav či Katedra zoologie rozvíjeli buď samostatně, nebo jako součást různých  reorganizovaných celků, přičemž poslední změna proběhla v roce 2005, kdy dostal ústav současnou podobu. Za tu dobu se na ústavu profilovala celá řada významných osobností, jako např. akademik Josef Kratochvíl (použitá zoologie), prof. Dalibor Povolný (kriminalistická entomologie), či prof. František Tenora (parazitologie), kteří přinesli svým specializacím světovou proslulost. 

 

Výzkumné aktivity ústavu byly již od samého počátku zaměřeny především na studium biodiverzity a některých otázek ekologie a taxonomie vybraných skupin bezobratlých i obratlovců. Významný podíl mělo a má studium některých druhů škůdců a invazních druhů živočichů. Evropské i světové proslulosti dosáhly zejména taxonomické studie vybraných čeledí brouků, motýlů, či dvoukřídlých, pracoviště se ale významně profiluje i v ekologii pavoukovců, v ekologii a zdravotnickém významu hlodavců a nově i v ochranářské genetice velkých savců. Výzkumy probíhají jak na území České republiky, tak i ve světě, stěžejními oblastmi pro taxonomii jsou Evropa a jihovýchodní Asie, ale i další regiony (Madagaskar, jihozápadní Asie, atd.).

 

U výše uvedených témat výzkumu je dnes samozřejmě kladen stále větší význam i na jejich aplikační potenciál. Vzhledem k tomu, že se charakter zemědělského i lesnického hospodaření mění v závislosti na společenské poptávce i environmentálních změnách, mění se i charakter zoocenóz (společenstev živočichů) a jejich interakce ve vztahu k činnostem člověka v krajině. Aktuální stěžejní ideou vědeckovýzkumné činnosti zoologického oddělení se tak stává studium volně žijících živočichů ve vztahu k člověkem obhospodařované krajině. Pracoviště zkoumá reakce živočichů na změny způsobené hospodařením, monitoruje širokou paletu interakcí prezentovaných na vybraných modelových taxonomických skupinách a ve vybraných modelových agro-ekosystémech u nás i v zahraničí. V návaznosti na to hodnotí vliv hospodaření na vybrané druhy studovaných skupin i jejich dopad na zemědělskou a lesnickou produkci (negativní i pozitivní). Všechna uvedená témata jsou řešena nejen spolu s tuzemskými kolegy, ale i s řadou institucí a odborníků ze zahraničí. Zároveň byla klíčovou aktivitou mnoha externích projektů, zejména z agentur NAZV a TAČR, INTERREG, SYNTHESIS, i týmových a individuálních studentských projektů Interní grantové agentury AF MENDELU. 

 

Pedagogické zaměření oddělení spočívá zejména na výuce předmětu Zoologie pro vybrané bakalářské a navazující magisterské studijní programy Agronomické, ale i Lesnické a dřevařské fakulty, a na výuce předmětu Ekologie, pro program Aplikovaná a krajinná ekologie. Nedílnou součástí výuky Ekologie jsou terénní výjezdy, během kterých jsou studentům prakticky prezentovány informace, jež získali teoretickým studiem.

 

Rozvíjena je samozřejmě i výuka na úrovni postgraduálního studia. Od roku 2016 je akreditován nový doktorský studijní obor Aplikovaná zoologie. Jedná se o studijní obor zaměřený na studium volně žijících živočichů ve vztahu k zemědělství, potravinářství, lesnictví a ochraně přírody a krajiny. Potřeba studia volně žijících živočichů, ve vztahu k výše uvedeným oborům lidské činnosti, vychází ze současného konceptu udržitelného rozvoje zemědělství a lesnictví a z podpory produkčních i mimoprodukčních funkcí krajiny a jednotlivých ekosystémů. Proto se Aplikovaná zoologie zabývá studiem živočichů na všech úrovních – taxonomie, ekologie (jedinci, populace, společenstva), etologie, biodiverzita, atd. a umožní studentům Mendelovy univerzity řešit témata, která jsou v jiných doktorských oborech jen obtížně uplatnitelná např. taxonomie, domestikace, ekologie živočišných druhů s „okrajovou vazbou“ k zemědělské a lesnické produkci, ale významných z pohledu funkce v krajině, či ochraně přírody. Svým aplikovaným charakterem se tento obor výrazně liší od zoologických oborů na přírodovědeckých fakultách. Od roku 2018 mohou studenti prezentovat výsledky svých závěrečných prací z Aplikované zoologie i v rámci specializované sekce Wildlife research, na každoročně pořádané mezinárodní konferenci doktorandů „MendelNet“.

 

Pracovníci oddělení se podílejí i na nepřímé výuce v podobě vedení řady bakalářských, magisterských i doktorských závěrečných prací. Díky průniku zoologie i do řady dalších oborů fakulty a univerzity se pracovníci uplatňují jako školitelé nejen v oboru Aplikovaná zoologie, ale i v Rostlinolékařství, Aplikovaná a krajinná ekologie, Obecná zootechnika, nebo Ekologie lesa.   

 

Zoologické pracoviště má ve své správě i velmi hodnotné zoologické sbírky, které patří mezi nejcennější a nejrozsáhlejší sbírky svého druhu na půdě vysokých škol u nás. Nedílnou součástí Vysoké školy zemědělské v Brně se staly, na podnět prvního přednosty Zoologického ústavu prof. Emila Bayera, již v prvních letech její existence, kdy vznikla pro didaktické účely sbírka zoologická a vedle ní samostatně vedená sbírka entomologická. V následujícím období, zejména ve třicátých letech 20. století, se sbírky rychlým tempem rozrůstaly až do dnešní podoby, přibyla zejména velmi oceňovaná kolekce ornitologická. Vzhledem k mimořádnému významu jsou prostory sbírek celoročně zpřístupněny nejen odborníkům a studentům, ale rovněž i široké veřejnosti.