Ocenění doc. Ing. Jana Zejdy, DrSc.
16. 9. 2019 -
Mendelova univerzita v Brně se rozhodla při příležitosti oslav stoletého výročí své existence ocenit v jednotlivých oborech, které reprezentuje, klíčové odborníky předáním medaile, která byla pro tento slavností účel speciálně emitována. V oboru mammaliologie je takovou osobností bezesporu absolvent bývalé Vysoké školy zemědělské v Brně doc. Ing. Jan Zejda, DrSc., který se v letošním roce dožívá v plně životní síle devadesátin. Medaile byla slavnostně předána v rámci semináře věnovanému výzkumu savců u nás, na němž se odborníci z MENDELU i ze spolupořádajícího Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. velmi významně podílejí.
Významné životní jubileum doc. Ing. Jana Zejdy, DrSc.
Dne 14. června 2019 se dožil 90-ti let nestor české mammaliologie doc. Ing. Jan Zejda, DrSc. V r. 1952 absolvoval lesnickou fakultu tehdy Vysokého učení technického v Praze, kde ho nejvíce ovlivnila tématika ochrany lesů, zvláště pak lesnická entomologie. Náhodné setkání s brněnským entomologem Daliborem Povolným během dvouleté základní vojenské služby tento zájem ještě posílilo. Přesto u entomologie nakonec nezůstal. Když se mu v r. 1954 naskytla příležitost řádné vědecké aspirantury v laboratoři pro výzkum obratlovců ČSAV u prof. Josefa Kratochvíla v Brně, byla mu nabídnuta specializace na výzkum savců. Jan Zejda nabídku přijal a po necelém roce od nástupu aspirantury předložil svému školiteli rukopis první publikace týkající se analýzy vzorku populace norníka rudého (Clethrionomys glareolus) z Tatranského národního parku. Věnoval se v ní jak fenologickému posunu začátku rozmnožování v závislosti na nadmořské výšce, tak i rozdílům ve věkové skladbě. 
Tato témata se pak stala i podnětem ke kandidátské disertační práci o taxonomickém rozboru populací a rozmnožování tohoto druhu. Svými pracovním zaměřením a dosaženými výsledky byl začleněn do kolektivu pracovníků řešících výzkum populací drobných zemních savců v lesních ekosystémech a později i v biotopech otevřené krajiny. Tento tým ověřoval a zpracoval základní ekologické poznatky synuzií drobných zemních savců, jako jsou stanovištní a potravní preference, rozmnožování a prostorová aktivita a vypracoval i optimální metodiky pro jejich výzkum. Na základech jejich bádání staví dnes svůj výzkum ekologie drobných savců i mladší generace zoologů. Během dalších let zpracoval jubilant biotopové nároky všech čtyř našich druhů myšic (Apodemus spp.), hryzce vodního (Arvicola amphibius), myšivky horské (Sicista betulina), myši domácí (Mus musculus) i synekologii společenstev drobných zemních savců řady území a lokalit např. Boubínského pralesa či Slezska. Kromě toho zůstával věrný norníkovi rudému a stále prohluboval znalosti o jeho biologii, především v závislosti na věkové skladbě populace. Získané poznatky a zkušenosti pak zúročil v rámci dvou velkých mezinárodních programů a to Mezinárodního Biologického Programu (IBP) a programu Člověk a biosféra (MaB). Výzkumy pod jejich hlavičkou vyústily v poznání sekundární produkce společenstev drobných savců doubrav, borů a smrkových monokultur. Zcela ojedinělým byl pak v tomto směru výzkum společenstva drobných zemních savců lužního lesa. Jan Zejda v něm zpracoval nejen volbu stanoviště, poznání hustot populací a jejich biomasy ale i toku energie celým společenstvem a to jak v původním lužním lese se záplavami, tak po jejich odstranění. Získané výsledky byly publikovány jako samostatné kapitoly ve dvou knižních monografiích a představují v naší mammaliologické literatuře dosud ojedinělé zpracování toku energie synuzií drobných zemních savců. Významně se rovněž podílel jako spoluautor na monografiích o norníku rudém, hryzci vodním a srnci obecném, které v rámci programu MaB zpracovávali tehdy sovětští autoři.
Další oblast výzkumu společenstev drobných savců, kterou začal Jan Zejda řešit s kolektivem, jehož vznik pro tento účel inicioval, se týkal vlivu intenzifikace zemědělské výroby. V rámci tohoto tématu rozšířil svůj zájem i o populace lovných druhů savců, k čemuž dalo podnět masové hynutí zajíců a některých druhů pernaté zvěře. Součástí výzkumu bylo i studium polního ekotypu srnce obecného (Capreolus capreolus), kde jubilant zkoumal chování tohoto druhu v otevřené krajině, zejména pak vznik tlup (seskupování) v období vegetačního klidu, jejich složení a velikost, rytmus denní aktivity, velikost domovských okrsků a dalších stránek chování jak jednotlivých individuí, tak celých tlup. Pozornost byla věnována i významu některých plodin a posklizňových zbytků jako potravního zdroje pro srnce i drobné savce. Nemálo publikací pak vzniklo z popudu autora i při výzkumu jelena siky (Cervus nippon) a to z období, kdy se začal objevovat problém křížení tohoto druhu s jelenem evropským (Cervus elaphus). 
Výzkum sinuzií drobných savců prováděl jubilant také v oblasti jaderné elektrárny Dukovany, kde získával poznatky o vlivu tohoto stavebního díla na změny v struktuře společenstva v letech budování elektrárny (1980) v porovnání s léty jejího plného provozu (1998). Oslavenec se podílel také na řešení problematiky vlivu imisí na ekosystém horského lesa v Moravskoslezských Beskydech. Rozsáhlá faktologie z mnohaletých sběrů drobných savců podnítila doc. Zejdu i k tomu, aby se vrátil k hodnocení významu věku v populační dynamice hrabošovitých (Cricetidae, Arvicolinae). V tomto směru navázal velmi plodnou spolupráci s prof. MVDr. E. Tkadlecem, CSc., ze které vzešlo několik stěžejních publikací o významu změn věkové struktury a funkce jednotlivých kohort v populační dynamice. Modelovým druhem byl autorům vedle norníka rudého i hraboš polní (Microtus arvalis), v jehož případě získávali znalosti jednak z terénních výzkumů v agroekosystémech (Zejda), jednak z experimentálních chovů (Tkadlec). Nezanedbatelná je i účast autora na publikacích týkajících se drobných savců v souvislosti s humánně-i veterinárně- medicinskou tematikou.
V roce 1992 dosáhl jubilant hodnosti doktora biologických věd a v tomtéž roce se habilitoval v oboru ochrana lesa na lesnické fakultě nynější Mendelovy univerzity v Brně. Přednášel také speciální kapitoly z teriologie na přírodovědecké fakultě a zoologii obratlovců na pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pedagogickou činnost vykonával s plným zaujetím a byl i členem oborových komisí, například pro zoologii na téže univerzitě a pro ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Výčet činnosti doc. Zejdy by nebyl úplný, kdybych zde neupozornil na jeho popularizační činnost, završenou monumentální populárně-vědeckou publikaci o savcích, k jejímuž sepsání byl přizván prof. Jiřím Gaislerem. Toto dílo se nejen po obsahové, ale i výtvarné stránce ukázalo tak kvalitní, že během 4 let vyšlo v 5 jazycích a prof. Gaisler za ni dostal Cenu města Brna.
Díky renomé v oblasti aplikovaného výzkumu savců nebylo náhodou, že v roce 1998 nabídlo jubilantovi pracovní místo i vedení Oblastního odboru Státní rostlinolékařské správy v Brně. V této organizaci rozvedl oslavenec své odborné znalosti v problematice drobných hlodavců do praktické roviny. Vznikla tak nejen řada dalších vědeckých prací, referátů na mezinárodním i národním fóru, ale také velké množství článků v odborných časopisech se zemědělskou tematikou, završené dvěma kolektivními publikacemi knižního charakteru. Z nich pak kniha „Hlodavci v zemědělské a lesnické praxi“ (2002), kde je vedoucím autorského kolektivu, představuje dosud nejkomplexnější zpracování problematiky hlodavců v zemědělství, lesnictví a potravinářství v českém jazyce.
O významu celoživotní práce jubilanta svědčí i to, že výsledky jeho vědeckého výzkumu byly oceněny prezidiem Československé akademie věd a byla mu udělena medaile J. E. Purkyně a stříbrná medaile J. G. Mendela. Jeho vědecké práce stále zůstávají v povědomí mezinárodní zoologické veřejnosti a objevují se citovány nejen v řadě prestižních vědeckých publikací, ale i ve významných knižních monografiích, aktuálně např. i v „bibli“ všech mammaliologů, v monumentálním díle o savcích „Handbook of the Mammals of the World“ ve svazcích týkajících se hlodavců a kopytníků.
Jubilant neodpočívá ani nyní, kdy jej některé zásahy do zemědělské krajiny i do lesních porostů podněcují k publikování vlastních zkušeností a názorů k této problematice. Jako člen kolektivu svých bývalých kolegů a studentů se stále účastní výzkumů nejen při zpracování datových souborů, ale i v terénu. V tomto směru je až neuvěřitelné jak je ve svém věku stále aktivní, neúnavný a plný inspirativních myšlenek!
Myslím tedy, že nezbývá než jubilantovi popřát pevné zdraví, neustále svěží mysl, vitalitu, touhu poznávat přírodu a užívat si života v péči jeho úžasné manželky Marty Heroldové, mimochodem také významné mammalioložky. Já sám si pak jen mohu přát spoustu dalších příjemných setkání s jubilantem nad zoologickými tématy a vzpomínkami na zoologický výzkum v dobách, kdy jsem jako malý chlapec hltal informace o zvířatech prezentované nestory české zoologie. Josef Suchomel