ODDĚLENÍ ZOOLOGIE

Vedle volných témat podle návrhu (zájmu) studenta a studovaného oboru jsou oddělením zoologie nabízena níže uvedená témata. Konkrétní téma BP i DP bude úžeji specifikováno po dohodě se studentem. Bakalářská práce vyžaduje literární rešerší a orientační jednoletý výzkum. Diplomová práce již musí přinést reprezentativní výsledky vlastního studia. Pokud navazuje tematicky na BP, musí být řešená problematika výrazně rozpracovaná.

Pro všechny typy závěrečných prací je preferováno téma, které si navrhne sám student dle oblasti svého zájmu.

školitel - prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.     kontakt: last@mendelu.cz

  • Ptáci ve městě - BP
  • Hodnocení biodiverzity vybraného území - BP
  • Diverzita ptáků vybraného území zemědělské krajiny jižní Moravy - BP
  • Druhová diverzita a početnost ptáků vybraného území - BP, DP
  • Druhová diverzita a početnost obojživelníků vybraného území - BP, DP
  • Druhové složení a početnost škůdců ovocných dřevin za různých podmínek - BP, DP
  • Druhová diverzita vybraného území a vybrané systematické skupiny živočichů - DisP

školitel - prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D.     kontakt: suchomel@mendelu.cz

  • Poškozování výsadeb ovocných dřevin drobnými hlodavci a zajícem polním - BP, DP
  • Role bobra evropského v agrocenózách – vliv bobřích aktivit na udržení vody v krajině a škody na zemědělských plodinách - BP, DP
  • Poškozování zemědělských plodin hrabošem polním - BP, DP
  • Biodiverzita vybraných skupin živočichů v lesních porostech s různým typem managementu - BP, DP
  • Trvale udržitelné zemědělství/pastvinářství/pícninářství a biodiverzita živočichů - BP, DP
  • Hraboš polní – klíčový druh v krajině České republiky - BP, DP
  • Obratlovci a jejich význam v kulturní krajině - BP, DP
  • Obratlovci – volné téma - BP, DP

školitel - doc. Ing. Jan Bezděk, Ph.D.      kontakt: bezdek@mendelu.cz

  • Nepůvobní druhy zrnokazů (Chrysomelidae: Bruchinae) ve střední Evropě - literární rešerše, BP
  • Entomofauna v norách drobných obratlovců - literární rešerše, BP
  • Entomofauna chorošů - literární rešerše, BP
  • Entomofauna hnízd sociálně žijících blanokřídlých (Hymenoptera) - literární rešerše, BP
  • Průzkum výskytu nepůvodních druhů zrnokazů (Chrysomelidae: Bruchinae) na jižní Moravě/konkrétního území - DP
  • Entomofauna v norách drobných obratlovců s důrazem na brouky (Coleoptera) na vybraném území - DP
  • Entomofauna chorošů s důrazem na brouky (Coleoptera) na vybraném území - DP

školitelka - Mgr. Jarmila Krojerová, Ph.D.     kontakt: jarmila.krojerova@mendelu.cz

  • Biologické invaze a jejich negativní dopady na biodiverzitu ČR -  rešerše, BP
  • Mezidruhová hybridizace – hrozba pro ochranu biodiverzity nebo nástroj evoluce - rešerše, BP
  • Chlupové pasti jako vhodná metoda pro monitoring výskytu kočkovitých šelem (rys/kočka divoká) - DP
  • Monitoring výskytu nutrie říční na jižní Moravě - DP

školitel - Mgr. Jan Šipoš, Ph.D.      kontakt: jan.sipos@mendelu.cz

  • Vliv lesního managementu na predační tlak herbivorního hmyzu - BP, DP

Obnova tradičních forem lesního managementu se stále běžněji stává součástí managementových opatření v plánech péče chráněných územích. Jedním z důsledků aplikace tradičních forem managementu je vznik pařezin neboli výmladkového lesa. Pěstování pařezin je založeno na obrážení pařezu pokácených stromů, které se v krátkém horizontu (3, 7 až více let) znovu pokácí. Monitoring prokázal pozitivní vliv zásahů na biodiverzitu bylinného patra a bezobratlých živočichů, včetně podpory některých ohrožených druhů.

Méně se však ví, jakým způsobem tato forma lesního managementu ovlivňuje ekosystémové služby společenstev rostlin a živočichů, které plní dominantní úlohu v ekosystémových funkcích lesa. Jednou z důležitých ekosystémových služeb organizmů je bezesporu predace, která hraje zásadní roli při kontrole herbivorního hmyzu. Pokud cílem obnovy výmladkového lesa není pouze nárůst biodiverzity, ale také udržení ekosystémových funkcí lesa, výzkum predace by měl být také součástí výzkumných aktivit.

Terénní výzkum vlivu pařezení na predační tlak bude probíhat na lokalitě Pavlovské vrchy blízko města Mikulov. Výzkum by spočíval v aplikaci živých (larvy mouchy) nebo umělých návnad (plastelínové housenky) na různé části rostlin. Po uplynutí určitého intervalu by došlo ke kontrole návnad a odečetl by se počet napadení a determinovali případní predátoři.  Pro aplikaci návnad se vyberou plošky, na kterých došlo k aplikaci výmladkového managementu, a ke kontrole budou složit plošky bez zásahu.

  • Distribuce predačního tlaku na živné rostlině zavíječe (Pleuroptya ruralis) - BP, DP

Herbivorní hmyz představuje jednu z nejrozmanitějších skupin organismů, vliv na jejich přežívání mají dominantně dva mechanismy: nutriční hodnota potravy a predační tlak v prostředí. Vliv těchto faktorů se projevuje ve specifické distribuci jedinců v prostoru. Můžeme tedy předpokládat, že výskyt herbivorního hmyzu v prostředí bude výsledkem kompromisu (trade-off) mezi snesitelným predačním tlakem a odpovídající nutriční hodnotou potravy.

Tento ekologický mechanismus bude řešen na modelovém organismu, kterým je zavíječ (Pleuroptya ruralis). Pro zjištění relativního predačního tlaku bude na živnou rostlinu zavíječe (kopřiva) fixována návnada simulující potravní nabídku pro predátory. Návnada bude aplikována do různých výšek rostliny a exponována po dobu 30 minut. Po uplynutí stanovené doby budou návnady zkontrolovány a  zaznamenána predace. Prostorová a časová distribuce predace bude studována na dvou hierarchických úrovních: biotop a rostlina. Srovnávanými biotopy budou interiér a okraj lesa. V rámci rostliny se bude měřit její výška, počet a plocha listů. Za účelem měření míry parazitace, mohou být sbírány dospělé zámotky zavíječe a z dochovaných jedinců zjistit promořeni parazitoidy.

  •  Funkční a taxonomická diverzita hmyzu v různých typech krajinných prvků - BP, DP

Studium biodiverzity stále zaujímá zásadní postavení při studiu vlastností společenstev. Nejnovější experimentální studie však dokazují, že zastoupení ekologických vlastností jednotlivých druhů spíše než diverzita organismů má zásadní vliv na ekosystémy a společenstva. Dnešní zemědělská krajina postrádají v adekvátním meřítku funkční skupiny organizmů (např. opylovači, predátoři, dekompozitoři). To vede k narušení potravních sítí mezi organismy a k následným nepříznivým vlivům na bilanci nutrietů a vody v půdě, gradaci škůdců, síření invazních druhů. Řešením pro obnovu biodiverzity a s ní spojených ekosystémových služeb v krajině je navrhnout krajinné prvky, které by podporovaly co největší spektrum funkčních skupin organismů. Toho lze docílit studiem diverzity ekologických vlastností druhů (funkční diverzita) v různých krajinných prvcích (aleje, meze, remízky, mokřady, biopásy atd.).

Podstatou realizace práce bude terénní experiment na vybraných lokalitách, které budou charakterizovat různé krajinné prvky. Na každé lokalitě budou k experimentům využity minimálně 4 plochy, s tím že na každé ploše budou rozmístěny pasti na odchyt různých taxonů hmyzu. Po dobu trvání projektu bude v průběhu vegetačního období (duben-říjen) probíhat sběr dat o diverzitě skupin důležitých pro ekosystémové funkce. Metodika odchytu hmyzu bude záviset na ekologické skupině: a) opylovači (motýli, čmeláci) budou odchyceni pomocí žlutých misek; b) dekompozitoři (saproxyličtí, vrubounovití brouci a střevlíci) budou odchyceni pomocí zemních a oknových pastí a c) predátoři (střevlíci, mravenci a pavouci) budou odchyceni pomocí zemních pastí. Zemní pasti a žluté misky budou na každé ploše rozmístěny v jedné linii po 3 pastech. Na každé výzkumné ploše bude také umístěna nejméně jedna oknová past.

 

ODDĚLENÍ RYBÁŘSTVÍ A HYDROBIOLOGIE

školitel - RNDr. Michal Šorf, Ph.D.      kontakt: michal.sorf@mendelu.cz

Mám zájem o šikovné studenty, které zajímá vodní ekosystém, zejména vztahy odehrávající se ve vodním sloupci mezi zooplanktonem a rybím predátorem.

  • Respirace zooplanktonu za různých podmínek prostředí - BP, DP
  • Zooplankton vybraného zájmového území - BP
  • Vliv rybích kairomonů na životní cyklus perlooček rodu Daphnia - BP, DP

školitel - Ing. Pavel Jurajda, Ph.D.      kontakt: jurajda@ivb.cz

  • Plůdková společenstva ryb v povodí Odry - DP
  • Porovnání plůdkového společenstva ryb řeky Svitavy v Brněnské aglomeraci po 15 letech - BP, DP
  • Potrava pstruha obecného a pstruha duhového v lovné velikosti krátce po vysazení - BP
  • Přehled ichtyologických průzkumů v revírech MRS. rešerše provedených průzkumů - BP, DP 
  • Paraziti okouna říčního v tekoucích a stojatých vodách - BP
  • Porovnání potravní ekologie sumečka černého a sumečka amerického - BP, DP
  • Potravní kompetice mezi jelcem tlouštěm a pstruhem obecným v pstruhových revírech - BP, DP
  • Redukce populace invazního sumečka černého v revitalizační tůni u obce Pasohlávky - BP
  • Stav populací hlaváčovitých ryb na slovenském úseku Dunaje po 20 letech - BP

školitelka - Ing. Lucie Všetičková, Ph.D.       kontakt: lucie.vsetickova@mendelu.cz

  • Rešeršní práce – Využití léčivých rostlin v krmivech pro ryby - BP

Rostlinné výtažky se všeobecně používají do krmiv pro domácí mazlíčky i hospodářská zvířata. Jedná se většinou o silice či zásobní látky rostlin, které ovlivňují například imunitu zvířat nebo mohou mít antiparazitní účinek a podobně. Úkolem v této rešeršní bakalářské práci bude zmapovat, které léčivé rostliny byly využity v krmivech pro ryby a zda bylo jejich využití přínosné.

  • Rešeršní práce – Využití hmyzích mouček v krmivech pro ryby - BP

Z důvodu neustále se zvyšující populace lidí na naší planetě se hledají nové zdroje bílkovin, které by nahradily ty tradičně využívané. Z tohoto důvodu došlo v roce 2017 v legislativě ke změně, konkrétně povolení využití specifikovaných druhů hmyzu jako přídavku do krmiva pro hospodářská zvířata, tedy i ryby. Úkolem této rešeršní bakalářské práce bude shrnout využití rybích mouček jako zdroje proteinu pro ryby.

  • Experimentální práce – Chov hospodářsky významných sladkovodních krevet – zpestření naší akvakultury? - BP

Akvakultura je nejrychleji se rozvíjející odvětví zemědělství. V souvislosti s tím jsou kladeny stále větší nároky zákazníků na trh s komoditami pocházejícími z akvakultury. Chov sladkovodních krevet, které jsou vhodné ke konzumaci, je v České republice teprve na startovní čáře. Úkolem této bakalářské práce bude prakticky vyzkoušet možnosti chovu krevet a poukázat na případné potíže, které mohou průběh chovu ovlivnit.

  • Experimentální práce – Larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) a jejich využití jako krmiva v akvakultuře - BP

Z důvodu neustále se zvyšující populace na naší planetě se hledají nové zdroje bílkovin, které by nahradily ty tradičně využívané a jejichž výroba by nezatěžovala životní prostředí. Z tohoto důvodu došlo ke změně v legislativě a je možné využít některé specifikované druhy hmyzu jako zdroj proteinu pro hospodářská zvířata, tedy i ryby. V krmném testu, který bude proveden v rámci této bakalářské práce, bude porovnáno běžné komerční krmivo s krmivem, které bude obsahovat larvy potemníka jako hlavní zdroj proteinu.

  • Experimentální práce – Perspektiva využití sušených kukel bource morušového (Bombyx mori) v akvakultuře - BP

Kukly bource morušového jsou známé spíše z textilního průmyslu. Zde se však dají využít pouze kukly nijak nepoškozené. A co s těmi, které se využít nedají? V rámci této bakalářské práce zkusíme ověřit jejich využití jako krmiva pro ryby. V rámci udržitelného zemědělství by bylo neekonomické tento zdroj proteinu a tuků opominout. 

  • Experimentální práce – Využití rohovníku obecného (Ceratonia siliqua) ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.) s ohledem na produkční parametry a kvalitu masa - BP

Plody rohovníku se pod názvem karob používají v potravinářství i ke krmení dobytka. Mají vysoký obsah sacharidů a často se používají jako hypoalergenní náhrada mouky. Úkolem této experimentální práce bude posoudit, jaký efekt má přídavek karobové mouky do krmiva na produkční parametry a kvalitu masa kapra.   

  • Experimentální práce – Využití larev potemníka moučného (Tenebrio molitor) ve výživě keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus) - DP

Z důvodu neustále se zvyšující populace na naší planetě se hledají nové zdroje bílkovin, které by nahradily ty tradičně využívané a jejichž výroba by nezatěžovala životní prostředí. Z tohoto důvodu došlo ke změně v legislativě a je možné využít některé specifikované druhy hmyzu jako zdroj proteinu pro hospodářská zvířata, tedy i ryby. V krmném testu bude využito krmivo obsahující moučku z larev potemníka jako jediný zdroj proteinu a také její kombinaci s běžným zdrojem proteinu v komerčně vyráběném krmivu. Výsledky experimentu budou vyhodnoceny s důrazem na produkční parametry a složení svaloviny ryb.

  • Experimentální práce – Dynamika makrozoobentosu vybraného toku v průběhu vegetační sezóny - DP

Díky velkým změnám klimatu v posledních letech je velmi časté vysychání menších toků, které ovlivňuje jejich biotu. Tato suchá a teplá období nejsou vhodná pro permanentní osídlení a prospívají spíše druhům temporálním, které mají možnost lokalitu opakovaně osídlit. Úkolem této diplomová práce bude pravidelné vzorkování makrozoobentosu (larev vodního hmyzu) toku dle výběru studenta a určení druhové skladby a abundance jednotlivých druhů.

  • Experimentální práce – Využití rohovníku obecného (Ceratonia siliqua) ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.) s ohledem na vnitřní prostředí ryby - DP

Plody rohovníku se pod názvem karob používají v potravinářství i ke krmení dobytka. Mají vysoký obsah sacharidů a často se používají jako hypoalergenní náhrada mouky. Úkolem této experimentální práce bude posoudit, jaký efekt má přídavek karobové mouky do krmiva na vnitřní prostředí kapra.

 

 ODDĚLENÍ VČELAŘSTVÍ

školitel - doc. Ing. Antonín Přidal, Ph.D.    kontakt: apridal@mendelu.cz

  • aplikované apidologie

 

Aktuální směrnice, vzory a formuláře k závěrečným pracem nejdete zde.